Je rekonstrukcí stavby z poloviny 18. století. Zatímco venku proudící voda pohání vodní kolo, uvnitř v mlýnici již tato síla prostřednictvím palečného kola roztáčí hřídel s upevněným horním mlýnským kamenem ("běhounem") pohybujícím se po pevném dolním kameni ("spodku"). Zrno rozdrcené těmito kameny putuje do moučnice. Zde se prosívá jemná mouka a zbytek meliva padá na síto ("žíbro"), které oddělí hrubší mouku a šrot. Pohyb mouky zajišťuje "hasačert" - zařízení, které pomocí pákových převodů neustále třese celým prosívacím systémem. Zásluhou expozice v druhé části mlýna - světnici a obytné komoře - si lze udělat obrázek nejen o práci mlynáře, ale i o běžném životě jeho rodiny.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vmp.cz